Z moci drog se lze dostat – stačí jen opravdu chtít!

Paul pracuje jako lékař a poradce v centru pro terapii závislostí v Atlantě. Denně pomáhá klientům bojovat s drogami a alkoholem. To by nebyl až tak výjimečný příběh. Paul ale oproti jiným terapeutům na vlastní kůži zažil, jaké to je, sedět na druhé straně stolu. S drogami a nadměrným pitím začal jako šestnáctiletý a se závislostí bojoval celých deset let.

Z moci drog se lze dostat – stačí jen opravdu chtít!

Příběh Paulovy závislosti začal v době dospívání, kdy se alkoholem a později i omamnými látkami snažil tlumit pocity vlastního selhání. „Drogy mi umožňovaly prožívat něco jako malé prázdniny od života,“ vysvětluje Paul. „Na heroinu jsem se taky cítil klidnější a měl pocit, že mi to jasněji myslí.“ Touha po klidu a potřeba dát si drogu postupně narůstala. „Nikdy jsem si ale nemyslel, že budu závislý, přestože jsem si heroin i píchal,“ přiznává Paul. V té době žil i přes veškeré problémy ještě docela normálním životem.

V pasti

Vše se zhoršilo v době před přijímacími zkouškami na medicínu. V té době Paulově matce zjistili rakovinu prsu v pokročilém stadiu. Umírala. Chtěla, aby se za ní syn vrátil z koleje domů a strávil s ní čas, který jí zbýval. Paul souhlasil a rozhodl se zároveň se školou a kamarády opustit i svět drog. Stres z nemoci matky a z blížících se zkoušek ale neustál. Začal matce krást morfin, který užívala proti bolesti. „V té době skončilo experimentování a začala opravdová závislost,“ míní Paul. „Nevěděl jsem, jak z toho ven, nešlo to. Byl jsem už v pasti závislosti. Zároveň jsem ale pořád dokázal vše maskovat a působit navenek v pohodě.“ Paul se i přes potíže s drogami opravdu dostal na medicínu. Po smrti matky začal při škole pracovat ve farmaceutické laboratoři, čímž získal přístup ke kokainu. Začal ho užívat stále častěji. Přesto však míval období, kdy dokázal být bez drog, a nakonec medicínu úspěšně vystudoval. Po škole se Paul vrátil do Oregonu a nastoupil jako začínající lékař na kolečko praxí do nemocnice.

Brouci útočí

Následky koktejlu drog a alkoholu na sebe nenechaly dlouho čekat. Paul začal čas od času užívat kokain i injekčně, pod vlivem drogy býval podezřívavý a občas ztrácel kontakt s realitou. Jednoho pozdního večera po příchodu z nemocnice potřeboval opět svou dávku. Tentokrát se mu situace již úplně vymkla z rukou. Po injekci kokainu byla Paulova koupelna náhle plná brouků! Chtěl je všechny pozabíjet, dostat je… Ráno se probudil v záplavě střepů na podlaze rozbité koupelny. Po broucích nebylo pochopitelně nikde ani stopy. Rozhodl se s kokainem skončit. Místo něho se ale vrátil k opiátům, které si jako doktor mohl již sám předepisovat. Rychlé, levné, snadné. Viditelně problémový mladý lékař naštěstí v nemocnici nezůstal dlouho bez povšimnutí.

Cesta ze dna

Vedení kliniky, kde byl Paul na praxi, pojalo podezření, že něco není v pořádku, a doporučilo mu navštívit psychiatrickou kliniku. Dobře míněné rady ale Paul rázně odmítal. Brzy vyplavaly na povrch podvody s recepty a on putoval z nemocnice do věznice. Začalo peklo. Krutý odvykací stav na sebe nenechal dlouho čekat – zvracel, nemohl chodit, zhubl. Po šesti týdnech detoxifikace mu bylo doporučena terapie v centru pro léčbu závislostí v Atlantě. Paul vzpomíná na pobyt v centru jako na dobu, během které konečně dospěl. Kromě závislosti se naučil zvládat i své emoce a stres a postarat se sám o sebe. Po vyléčení začal pracovat jako lékař na oddělení poruch příjmu potravy a pomalu získával zpět sebedůvěru i důvěru okolí.

Dobrý konec

Jen stěží by někdo na počátku léčby hádal, že ten vyhublý zlomený mladík se po propuštění z léčebny vrátí k medicíně. Paul se rozhodl jít s kůží na trh a pomocí svého příběhu zkusit dát naději lidem se stejným problémem. Přestoupil na oddělení závislostí a začal zde vést terapie. Byl nadšeně přijat a postupně se vypracoval až na vedoucího oddělení. Dnes je Paulovi 39 let a již třináct let je bez drog a alkoholu. Jeho příběh je pro pacienty velkou inspirací a motivací. Dokazuje, že i člověk, který si sáhl na vlastní dno, se od něho může odrazit, využít nabízenou pomoc a najít v sobě dostatek sil náročnou léčbu úspěšně dokončit.

(zzka)

Zdroj: 
www.thirteen.org

Líbí se Vám tento článek?
Počet hlasů: 2
Sdílení a tisk

Čtěte také