Opioidy

Drogy z této skupiny jsou odvozeny od látek, které jsou v mozku schopny navázat se na opioidní receptory. V medicíně bývají takové látky užívány k tlumení bolesti, třeba při anestezii. Jde o látky získávané ze surového opia – šťávy z nezralých makovic. V opiu jsou obsaženy alkaloidy morfin a kodein, zodpovědné za protibolestivé a psychotropní účinky.

Opiátová závislost provází lidstvo již velmi dlouho. První zprávy o užívání makové šťávy se objevují už 5–8 tisíc let před Kristem. Morfeus, podle kterého je morfin – účinná látka heroinu – nazván, byl řeckým bohem snění.

Závislost na morfinu byla dříve rozšířená zejména u profesionálních zdravotníků, kteří se k droze mohli snadno dostat. Za první světové války bylo morfium často podáváno k tišení bolesti a již z této doby jsou zmínky o rozvoji fyzické závislosti a abstinenčního syndromu při vysazení drogy. V sedmdesátých letech byl z kodeinu vyráběn u nás velmi oblíbený braun (hnědý heroin), který má oproti heroinu slabší tlumivé účinky a výraznější účinky euforizující.

Opiáty umožňují prožívat příjemné uvolnění, zklidnění, dotyčný je „nad věcí“, všechny problémy jako by ustoupily do pozadí. Předávkování vede k ospalosti, až kómatu, v nejtěžších případech dochází k zástavě dechu a oběhu.

Nebezpečí opiátů spočívá především v rychlém rozvoji fyzické závislosti, ve způsobu aplikace (převážně injekčně) a v možném předávkování. Na látky této skupiny se také rychle vyvíjí tolerance – k dosažení stejných účinků je zapotřebí čím dál větší dávky. Tím rostou i finanční náklady, které závislého později často přinutí k drobné kriminalitě (krádeže, prostituce).