Závislost? To nejsou jen drogy, ale třeba i nakupování

Paleta látek a činností, kterým může člověk zcela propadnout, je nesmírně široká. Většina si nejspíše vybaví jedince toužícího po dávce heroinu nebo kokainu, ovšem závislí můžeme být třeba i na internetu nebo čokoládě.

Závislost? To nejsou jen drogy, ale třeba i nakupování

Závislosti lze v zásadě rozdělit do dvou velkých skupin – na látkové a nelátkové (behaviorální). K prvně jmenovaným patří i psychoaktivní látky, kterým souhrnně říkáme drogy. Dále sem řadíme preparáty, které jsou užívány mimo lékařský předpis, například opiáty či léky na uklidnění. Mezi látkami vyvolávajícími závislost mají významné postavení též nikotin a alkohol. 

Začíná to často nevinně  

Většina z nás čas od času neodmítne pozvání na sklenku vína, zapije oběd pivem nebo na oslavě „neodhadne míru“ a později si to více či méně vyčítá. Znamená to, že jsme závislí na alkoholu? Sami o sobě nejspíš ne. Ovšem v případě, že pociťujeme některé z níže uvedených příznaků, měli bychom se nad svým pitím zamyslet a případně věc zkonzultovat s odborníkem. Pro závislost svědčí:

  • silná touha nebo puzení pít (konzumace i o samotě, trvalé myšlenky na alkohol), 
  • změněná kontrola pití (napít se „musím“, nelze přestat),
  • odvykací stav (třes, pocení, bušení srdce, úzkost, slabost či nevolnost v době, kdy je naše tělo bez alkoholu),
  • potřeba vyšší dávky (k opilosti je nutné vypít stále větší množství),
  • zanedbávání jiných potřeb a zájmů, 
  • pokračování v konzumaci alkoholu i přes jasný důkaz škodlivých následků (zničená játra, deprese).

Orientační pomůckou ke zhodnocení, jestli pijeme s mírou, může být znalost maximálního doporučeného množství alkoholu za den. Jedna „jednotka“ alkoholu odpovídá 10 g čistého ethanolu. Toto množství nalezneme například ve sklence červeného vína nebo v malém pivu. Pro ženu je doporučený strop pro konzumaci alkoholu jedna jednotka za den, pro muže dvě.

Pod vlivem „dělání“ 

Mezi závislosti nelátkové řadíme nejrůznější činnosti, které člověk nutkavě vyhledává za účelem uspokojení, přestože mají pro jeho život negativní důsledky. Typický je třeba gambling, známý také jako patologické hráčství. U některých nelátkových závislostí je zrádné, že mohou vznikat i na činnostech, které v malé míře neškodí, a bývají naopak prospěšné. Příkladem může být závislost na internetu a obecně informačních technologiích, na nakupování či na sladkém jídle. U těchto forem posedlosti tedy není zcela možné si za cíl léčby zvolit úplnou abstinenci, ale spíše najít míru, která dotyčnému ještě neškodí. Jiné je to ale v případě gamblingu, který ani v malém rozsahu nelze považovat za prospěšný.

  • Tato závislost je zrádná především tím, že nabízí iluzi rychle získaných peněz.
  • Lidé závislí na hracích automatech jsou často schopni zruinovat sebe či svoji rodinu, přesto pořád věří, že „už příště“ jim bude štěstí nakloněno a peníze získají zpět.
  • Ke gamblingu může vést mnoho cest – někteří hráči se snaží primárně získat finance například k zaplacení dluhů, jiným jde spíš o prožitek vzrušení při riskantní sázce.  

Ze závislostí všeho druhu je velmi obtížné dostat se svépomocí, v případě gamblingu to ovšem platí dvojnásob. Rozhodně se vyplatí odložit stud stranou a vyhledat pomoc odborníka.

(zzka)

Zdroj: 
www.psychguides.com

Líbí se Vám tento článek?
Počet hlasů: 0
Sdílení a tisk

Čtěte také